My jsme Valaši, jedna rodina

V pondělí 24. 3. jsme se vydali za naši milou paní knihovnicí, Ludmilu Filákovou, která nás přivítala v místní knihovně.

Po přivítání, vzájemném představení se a připomenutí pravidel chování ke knihám, začala debata na téma: Čím bych chtěl/a být, až vyrostu. Princezna a kouzelná víla. I takto krásné jsou představy našich nejmenších. Kadeřnice, farmář či učitelka, tak se vidí už starší děti. A proč zrovna taková otázka? Její podstatu jsme se dozvěděli v dalším vyprávění paní Filákové. Ve vyprávění o starých časech, kdy krajinami putovali pastevci ovcí, Valaši.

Koželuži, drvoštěpi, podkováři, ševci, tkalci, šindeláři, cihláři, krejčí a švadleny a spousta dalších, nám už téměř neznámých řemesel. Ogaři, cérky, roba, hafery, zutra a jiná, dětem už cizí slova. Povídání o Valašsku bylo velice pestré a zajímavé a následná četba z leporela Jak krteček ke kalhotkám přišel, byla pro děti krásným přiblížením původních řemesel v pohádkovém podání.

Prohlídkou a výběrem knih, jsme ukončili naši návštěvu. S poděkováním nejenom za sladkou pozornost, ale i krásné vyprávění, jsme se rozloučili a vydali se, i s půjčenými knihami, na zpáteční cestu do školky.

Těšíme se na další setkání, které proběhne určitě zase v nějakém jiném, a tak jak to paní knihovnice umí, zajímavém tématu.

Text a foto: Alena Gavendová