Malí badatelé aneb jak se máte žížaly

Malí badatelé se z nás stali 7.6.2023. Na školní zahradě jsme si vytvořili stanoviště, na kterých jsme zkoumali a bádali. Prožitkovým učením jsme děti seznamovali s životem žížal v půdě, kterou provzdušňují. Našim cílem, pro tentokrát, bylo probádat, kde se nejvíc daří žížalám a kolik jich celkem najdeme. Zda pod pařezem v půdě nebo v kompostu či v hnoji. Samozřejmě jsme si nezapomněli každý dát svůj tip, abychom na závěr mohli srovnat naše představy s realitou.

Nejprve jsme si připravili vše, co jsme k bádání potřebovali. Nanosili vodu z pumpy, nachystali lopatky, kbelíky, lupy, sklenice a 3 stanoviště na bádání. První jsme prozkoumali místo pod pařezem, kde jsme napočítali 21 žížal, v hroudě kompostu 46 žížal a ve stejném množství hnoje pak žížal 115! Od miminek po dospělé jedince. Tím jsme dospěli k závěru, že hnůj je pro žížalky tím nejlepším prostředím a zhodnotili, že se naše tipy, 5-19 žížal, hodně lišily od reality, takže pro nás bádání bylo obrovským přínosem, krásnou zkušeností a podstatnou informací do budoucna.

Abychom život žížal mohli pozorovat, vyrobili jsme jim tzv. žížalárium. Naplnili jsme jej střídavě vrstvami vlhké zeminy a vlhkého písku a na povrch poslední zeminy jsme dali trávu a rostlinné zbytky, ty budou později žížaly stahovat do země a konzumovat. Nakonec jsme do žížalária nastěhovaly několik žížal a sklenici omotaly černou látkou. Budeme tak společně moct několik dní sledovat, co se v žížaláriu děje jak na povrchu, tak dole. Jak se jednotlivé vrstvy písku a zeminy promíchávají a provzdušňují a z povrchu rostlinné zbytky jak mizí dole v zemi. Děti bádání velice bavilo, většina se neštítila brát žížaly do ruky a někteří se poprvé odvážili dotknout se pohybujícího kroužkovce.

Už teď víme, že to nebyla naše poslední badatelská výprava!

Text: Alena Gavendová, š.a.

Foto: Alena Gavendová, š.a. , Martina Borsíková Ďurinová, ředitelka