MOJE VALAŠSKO

A jak to všechno začalo? Nejdříve jsem chtěla dětem přiblížit místo kde bydlí, ale protože ne všechny děti žijí v Janové, rozhodla jsem se jim představit úplný region Valašsko. Celý týden se nesl v onom kouzelném duchu našeho krásného rodiště. Společně jsme vyhledávali s pomocí mapy různá místa, která se vztahují k Valašsku. Děti vyprávěly, jaká zákoutí již navštívily a kam by se chtěly podívat.

Problematiku Valašska nebylo snadné vystihnout v tak krátkém čase, přesto jsem se snažila předat dětem pár informací, které jim alespoň přiblížily místo, které je jejich domovem. Představila jsem dětem knihu ,, Je to chůze po kotárech!“ jejímž obsahem je právě povídání o již zmíněném tématu a lidové kultuře na našem území. Díky této knize jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí a prohlédli jsme si společně i dobové obrázky, které jsou součástí knihy. Poté jsme si zahráli námětovou hru ,,jak se dříve mluvilo“.

Následující den jsme se věnovali výrobě valašských panenek, které jsme ozdobili látkami s lidovými motivy a k dekoraci nám posloužily sušené jeřabiny i šípky. Při vytváření jsme si povídali také o tom, jaké hračky měly děti v dřívějších dobách. Jakmile jsme dílo dokončili, vystavěli jsme si společně naše díla po školce. Panenky nám tedy posloužily nejen jako netradiční výzdoba, ale také jako vzpomínka na valašský týden, který děti zaujal a připomněl jim tak naše tradice a místo odkud pochází. A právě onoho dědictví našich předků, které nám zde přenechali bychom si měli vážit a připomínat a předávat jej i našim dětem.

Na závěr bych chtěla dodat jedno valašské moudro, které je právě v tomto nelehkém období více než příznačné ,,Každý deň si na pár minút sadni a iba poďakuj za všetko, čo máš.“

Text a foto: Kateřina Václavíková, učitelka MŠ